EN: Hello everybody! Since it's Wednesday, I have a new post for you! It's about my trip to Costa Rica again. You can check out the first part here.
So let's go back to my story. After Saturday's cliff jumping, I am happy to do a little bit more relaxing on Sunday - my friends Charlie and Abi (along with 2 of their friends) take me to Tamarindo beach. It is beautiful there and I cannot get enough of it. The water, the sand, the warmth, the summer feeling to it. It is just perfect.
Monday means the beginning of kids sports camps though so no more chilling for us. Kids can choose between  baseball, basketball, soccer and skateboarding. I am helping out with baseball through out the whole week (with one exception - I go to soccer once). I am forced to take frequent breaks due to the intense heat. How someone is able to play longer than 15 min is a mystery to me! :D
Besides sports camps we do a little bit more of Bible distribution and we have 5 o'clock worship/dinner meetings every day that kids can attend as well. By the end of the week local TV station comes to report about one of our meetings. It is just breathtaking to see how God's ways are always perfect and how He always finds a way to surprise you with something you would never even dream of happenning.
One thing that this whole trip is kind of wrapped in is God taking down our expectations. I hear everybody talk about it and I realize it really is true. We as humans like to make plans and have
expectations but when the reality isn't what we anticipated, we get frustrated and upset. I believe
however that behind all of this is only God's intention to mold our characters. He is always looking for an opportunity to help us grow, and more than often it is an uncomfortable process. Sometimes you find yourself in a foreign country with different customs, culture and a different language. The key is how you're gonna respond to all of it.
In overall I am beyond grateful for this experience. I know it was God's plan for me to go and even though I still kinda have mixed emotions about this whole trip, I'm glad I got to serve (which is always supposed to be the main reason behind going on mission trips btw!), that I got to meet all those wonderful people and I got to see yet another new place.
Costa Rica will stay in my heart forever!

Have you travelled somewhere lately that has left you with a similar experience to mine?


CZ: Zdravím ve spolek. Dnes je středa a to znamená nový článek! Tentokrát jsem si pro vás připravila druhou část fotek z Kostariky, kde jsem byla na přelomu roku. Na první část se můžete podívat tady.
Vraťme se tedy k mému příběhu: po sobotním skákání z útesů si ještě v neděli užívám nádherné pláže Tamarindo, kam mě berou Charlie a Abi (a jejich dva kamarádi). Popravdě se tohohle místa nemůžu nabažit! Moře, písek, teplo a všude je cítit léto, naprostá dokonalost!
V pondělí ale končí naše radovánky, začínají totiž dětské sportovní kempy. Děti mají na výběr hned ze čtyř sportů: baseballu, basketbalu, fotbalu a skateboardingu. Já pomáhám až na jeden den fotbalu u baseballu. Je vedro a proto vydržím "hrát" maximálně 15 minut. Nechápu jak někdo dokáže v tomhle hicu hrát déle! :D
Kromě sportovních kempů ještě jdeme párkrát distribuovat Bible a máme také každý den v 17 hod večeře, kterým předchází chvály a na které jsou zvány i děti ze zmíněných kempů. Na konci týdne na naši večeři dokonce místní televize jede natočit reportáž! Zůstávám v úžasu stát nad tím, jak jsou Boží cesty vždy dokonalé a jak Bůh nikdy nezklame překvapit něčím, o čem by se nám ani nezdálo.
Jedna věc, která je během tohoto výjezdu jaksi všudy přítomná je fakt, že Bůh boří naše očekávání. Každý o tom mluví a já si uvědomuji, že to tak opravdu je. Jako lidé rádi plánujeme a logicky si vytváříme různá očekávání, jenže když je realita jiná, než jsme čekali, rozčaruje nás to. Věřím ale, že za tím vším leží touha Boha pracovat na našem charakteru. Věřím, že neustále hledá, jak by nás něčemu naučil, což však často znamená dosti nepohodlný proces. Někdy se prostě ocitnete v cizí zemi, s jinými zvyky, s jinou kulturou a cizím jazykem. Klíčem je, jak se k tomu všemu postavíte.
Celkově jsem za tuhle zkušenost neskutečně vděčná. Vím, že Bůh naplánoval, abych se tohoto výjezdu do Kostariky zúčastnila, a i když mám stále trochu smíšené pocity, jsem ráda, že jsem mohla sloužit (což by mimochodem měl být vždy ten nejdůležitější důvod, proč na misii jedete!), že jsem mohla poznat tolik skvělých lidí a že jsem mohla vidět zase jiný kousek světa.
Kostarika bude navždy v mém srdci!

A co vy? Cestovali jste nedávno někam a zanechal ve vás ten výlet podobné pocity?